WebView

Komponenta vyššího řádu (HOC) je pokročilý React vzor, kde funkce přijme komponentu jako vstup a vrátí novou vylepšenou komponentu s dodatečnými props nebo chováním. Běžné použití zahrnuje přidání kontrol autentizace, sledování analytiky nebo logiky načítání dat ke stávajícím komponentám. Zatímco HOC byly hlavním vzorem znovupoužití kódu v třídovém Reactu, v moderním funkcionálním kódu je do značné míry nahradily vlastní hooky díky jednoduššímu modelu kompozice.

CSS animace využívají pravidla `@keyframes` a vlastnost `animation` k tvorbě složitých, vícekrokových animací čistě v CSS bez JavaScriptu. V kombinaci s CSS transitions pro jednoduché změny stavu pokrývají tyto nástroje většinu potřeb UI animací s dobrým výkonem, protože prohlížeče je mohou optimalizovat na GPU kompozičním vlákně. Vlastnosti jako `transform` a `opacity` jsou obzvláště efektivní k animování, protože nespouštějí přepočty rozvržení ani překreslování.

Props drilling je praxe předávání dat přes více úrovní mezilehlých komponent, které data samy nepoužívají, pouze je předávají hluboce vnořené komponentě, která je potřebuje. To vytváří těsnou vazbu mezi komponentami a ztěžuje refaktoring. Běžná řešení zahrnují Context API pro globální stav, knihovny pro správu stavu jako Zustand nebo Redux, nebo vzory kompozice komponent, které restrukturalizují strom a snižují hloubku vnoření.

Design tokeny jsou nejmenší jednotky designového systému — pojmenované hodnoty reprezentující barvy, rozestupy, typografii, zaoblení rohů a další vizuální vlastnosti. Fungují jako jediný zdroj pravdy, který lze převést do formátů specifických pro danou platformu (CSS proměnné, Swift konstanty, XML resources). Změnou hodnot tokenů na jednom místě lze aktualizovat vzhled celé aplikace napříč platformami najednou.

JSX (JavaScript XML) je syntaktické rozšíření JavaScriptu používané především v Reactu, které umožňuje psát HTML-like značkování přímo v JavaScriptovém kódu. Nástroje jako Babel nebo SWC jej transpilují na běžná volání `React.createElement()` před odesláním do prohlížeče. JSX podporuje vkládání dynamických výrazů pomocí složených závorek, podmíněné renderování a mapování přes pole, což z něj činí mocný a intuitivní způsob deklarativního popisu UI struktur.

Reconciliace je algoritmus Reactu pro porovnání předchozího a aktuálního stromu virtuálního DOM za účelem určení minimálního počtu změn potřebných k aktualizaci skutečného DOM. React používá heuristiky jako porovnání typu elementu a prop `key` k efektivnímu rozhodnutí, zda DOM uzly aktualizovat, nahradit nebo odstranit. Pochopení reconciliace vysvětluje, proč záleží na unikátních `key` propech u položek seznamu — bez nich React nedokáže spolehlivě sledovat, které položky se změnily.